"Apa trece, pietrele ramin."

*it calls love... 8

19. srpna 2018 v 19:18 | Katie*G |  my life
"Ty si prostě tak neuvěřitelně pitomá, až to bolí."
"Jo, ale bolí to jen mě."
"Jasně. Já jsem vosk."
"Ty jsi moje součást."
"Když myslíš."
"Já vím, že to se mnou není zrovna jednoduchý."
"To není."
"Ale z části za to můžeš ty."
"Já?"
"Jo. Protože se spolu nedokážete domluvit a dát mi jedno jediné východisko, které prostě nebude způsobovat tolik bolesti."
"No jo, jenže ono se vždycky pro někoho nadchne a v tu chvíli já prostě nemám šanci cokoliv říct."
"Teď kecáš."
"Jakto?"
"Protože se vás snažím poslouchat oba dva. Jenže ty v tu chvíli, kdy taková situace nastane, nemáš žádný argument."
"Protože ten prostě vznikne až časem. Potřebuji nejdřív nasbírat informace."
"A kdo ti je asi tak sbírá?"
"Já vím. Ale nechme toho pomlouvání mojí neschopnosti. Ty by sis měla být schopná poradit i beze mě."
"Jseš fakt vtipnej..."

 

*sebastian rainer - mysterium tremendum

19. srpna 2018 v 13:30 | Katie*G |  books reviews
Hrob Erikových rodičů patřil k těm skromnějším. Pomníček vysekal sám z pískovce z místního lomu. Když si prohlížel náhrobky, uvědomil si, jak je všechno absurdní. Důležité životní milníky se ve finále stanou jen pomlčkou mezi letopočtem narození a úmrtí. Celý váš život se vejde do mezery široké pět centimetrů. Už tehdy přemýšlel o smyslu svého života.



*it calls love... 7

8. srpna 2018 v 0:37 | Katie*G |  my life
"Pojď sem."
"Co je?"
"Podívej se na mě!"
"Co jsem provedla?"
"TY SES SNAD DOČISTA ZBLÁZNILA!"
"Proč na mě křičíš?"
"Protože si děláš co chceš a pak je z toho vždycky akorát tak průser."
"Nemůžu si pomoct, jsem už taková."
"Ale prd. Vůbec nepřemýšlíš nad následky svého chování a jednání!"
"Tak to pozor. Nech si ty křivdy."
"Křivdy? Tak se podívej, v jakým srabu zase stojíš!"
"Někdo tomu říká láska!"
"Co prosím?"


 


*it calls love... 6

9. června 2018 v 16:03 | Katie*G |  my life
"Dlouho jsme se neviděli."
"Vím. Sedni si ke mě."
"Neptám se proč. Vím, že mezi námi je specifický vztah. Ale taky vycítím, když je zle."
"Je zle."
"To jsem poznal. Nemyslíš si, že bys udělala dobře, kdyby ses na mě obrátila dřív, než až to bude úplně v prdeli?"
"Ještě to není uplně v prdeli."
"Netváříš se tak."
"Jsem zoufalá."
"Takže zoufale v prdeli?"
"Asi tak."
"A můžu s tím já ještě vůbec něco udělat?"
"No, můžeš mi zopkovat zase takový ty věci o osudu?"
"Je to příjemnější, svést to na osud, než přiznat, že ses tam dostala sama, co?"
"Já si to přiznat umím, ale nést jen částečnou vinu je jednodušší."
"To říkám pořád. Tak mluv..."




*soul of kings - part 3

22. října 2017 v 0:37 | Katie*G |  soul of kings
Co by se stalo kdyby Václav IV. nebyl takové pako... Co by se stalo, kdyby Zikmund zemřel dříve než Václav... Co by se stalo, kdyby posledním Lucemburkem byla žena... Co by se stalo, kdyby Čechům chtěli vládnout Rožmberkové... Co by se stalo, kdyby...
To vše a mnohem více na Vás čeká v povídce Duše králů, jejíž děj je zasazen do doby panování krále Václava IV., ale za poněkud jiných podmínek. Nechte se vtáhnout do světa fantazie, kdy jednu z klíčových rolí středověké politiky sehraje jedna mladá ženská duše... královská ženská duše.


Co se přihodilo v předchozí části - klikni zde