"Apa trece, pietrele ramin."

*low spirits

7. března 2013 v 11:19 | (Katie) |  on theme
Co je vlastně deprese? Je stavem psychiky a projevuje se dlouhodobými skleslými náladami. Často při ní pociťujeme úzkost, osamocenost, pocit bezcennsti, vinu, nízkou sebedůvěru, únavu, zhoršené soustředění a máme i problémy s pozorností. Každý člověk na ni reaguje trošku jinak. Můžeme být podráždění, agresivní a zlomyslní nebo naopak tišší, klidní a unavení. Lidé trpící depresí se často uchylují k užívání různch návykových látek. Krom alkoholu a cigaret jde například i o marihuanu a nebo jen o prostou čokoládu.

Myslím si, že většina lidí, pravděpodobně skoro každý, si už nějakým takovým stavem prošel. Já už několikrát. A pokaždé to se mnou neuvěřitelně zamává. Každá moje deprese byla úplně jiná a zároveň byly všechny stejné.
Ale každá z nich ze mě udělala silnějšího člověka, než jsem byla předtím.


Moje deprese nejsou zrovna hezké na pohled. Bohužel, je to na mě poznat víc, než bych sama chtěla. Je to černé období a ničí mě, když se ho nemůžu zbavit. Ve většině případů mi to způsobovali chlapi - jak jinak. Ve zbytku případů to byly vysoké nároky na moji osobu, které prostě nešly zvládnout. Znáte to - je toho na vás moc a v jednu chvíli si už prostě řeknete - já se na to vyseru - a sesypete se jako uzlíček nervů.

V takových případech pak přesně pomáhají různé věci, na kterých si člověk i nechtěně může způsobit závislost.
Při menším podráždění nervů jsem si musela dát čokoládu, pustit do uší naplno oblíbenou písničku a jít se projít na čerstý vzduch s hlavou plnou černých myšlenek.
Při větších podrážděních jsem si na své procházky místo čokolády brala krabičku malborek a zapalovač. Tyhle procházky se pak velmi často protáhly až do pozdních nočních hodin, kdy mě prázdnota krabičky od cigaret donutila jít konečně domů.
Pokud však přišly ty nejbrutálnější deprese, bylo mi těžko pomoci. K procházení se s hudbou a cigaretou obvykle přibyla láhev vína, a návrat domů byl poté poněkud veselejší.

V poslední době jsem ale zjistila, že s depresemi umím čím dál tím líp bojovat. Už dávno neutápím svůj smutek v chlastu, protože věřte nebo ne, ta svině umí sakra dobře plavat.
Kouření mi sice zůstalo, ale to si až tak moc nevyčítám. Umím se v tom ovládat a když si jdu vyčistit hlavu, vezmu si přesně 3 - což je hodinová procházka a pak hajdy domů.
Čokoláda je super lék, ale s ní v kapse už jsem venku nebyla hodně dlouho. Nemá v ní totiž tak velkou trvanlivost - tabulku člověk zpucuje až moc rychle.

Co je ale nejspolehlivější na léčbu depresí a stoprocentně to funguje, je lidská společnost. Moji přátelé mi sice vytýkají, že v depresích se se mnou nedá být v jedné místnosti, ale venku je přeci jen venku. Najděte si jednoho nebo dva nejvíce spolehlivé přátele - nejlíp jednoho kluka a jednu holku -, kteří s vámi budou ochotni procházet i temnými obdobími vašeho života. Já takové mám a můžu to jen doporučit. Tenhle život v psychické symbióze je nenahraditelný. Svěříte si všechny problémy, pomáhate si s jejich řešením, jste jeden druhému oporou. Ne nadarmo je člověk společenský tvor. Nemusíme být na všechno sami. Ve dvou se přeci jen všechno lépe táhne.

Jakmile na vás půjde špatná nálada, dejte echo druhým uším a běžte se společně projít. Pročistíte si hlavu, nadýcháte se vzduchu a čert ví - třeba i najdete řešení.

Jen si dejte pozor na tu lišku podšitou jménem láska - ta číhá na každém kroku a hranice mezi ní a dobrým přátelstvím není zas tak tlustá, jak si mnozí myslí. ;) (případný neúspěch by mohl skončit depresí z nezdaru a ztraceného cenného přátelství)





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

do you like my articles "on theme"?

sure
it could be better
nope

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama